Katastrofální exploze srovnávaná s jaderným výbuchem otřásla 4. 8. bejrútským přístavem nedaleko centra libanonského hlavního města. Hřibovitý mrak obrovských rozměrů a neobyčejné barvy, převážně do růžova a oranžova, spolu s ničivostí a rychlostí šíření tlakové vlny vedl k spekulacím o vnějším, možná raketovém útoku. Tuto verzi přiživil Donald Trump: „mí skvělí generálové mi říkali…“
Statistiky k včerejšímu datu hovoří o 165 mrtvých a pěti tisících zraněných. Nejsou však zdaleka konečné. Libanon byl již předtím na pokraji ekonomického kolapsu. Nyní byla zničena velká část zásob obilí, přístav – hlavní tepna dovozu obilí a dalších potravin do země - zůstal z 97 % v troskách. Většina informací zatím vede k závěru, že příčinou neštěstí byla neuvěřitelná laxnost místních úřadů. Když bylo řadu let známo, že v naprosto nevyhovujících podmínkách jsou skladovány téměř tři tisíce tun výbušného ledku a dokonce v blízkosti pyrotechniky, bylo spíše podivné, že k tragédii nedošlo dřív. Navíc zřejmě jejímu příchodu „pomohli“ dělníci, kteří ve skladech pracovali se svářečkou.
Bejrút ještě před půlstoletím býval nazýván „Paříží Východu“. Řeklo by se, že po desítkách let občanské války budou mít tamější orgány přehršel zkušeností a požadavky na bezpečnost v malíčku. Chyba lávky – a nelze se divit rozhoření místních obyvatel. Armáda a ozbrojené síly policie předvedly zatím jediné – rozhánět davy demonstrantů. Pádu libanonské vlády ovšem zabránit nedokázaly.
