Čas od času se někde objeví článek na téma, zda jsme my Češi slovanským národem. A digitální grafoman vyprodukovaný post sametovým školstvím v něm vysvětluje, že nejsme. Ohání se při tom internetovými znalostmi genetiky, a podle svých názorů či zájmů inzerentů nás přiřazuje ke Keltům, Germánům či jinam. Jenže národ není plemeno. Je tvořen sociálními, nikoli biologickými vztahy.

Ve druhé polovině 19. století se povážlivě rozrostl počet těch, kteří se více než základní praktické otázce, jak má dobýt dělnická třída politickou moc, začali zabývat otázkou „jak bude vypadat komunismus“. To se projevilo i v návrhu Gothajského programu, kde byly deklarovány některé hrubě oportunistické, teoreticky nesmyslné fráze.

Dialog uvádí seriál rozhovorů Stanislava Zemana s marxistou RSDr. Františkem Ledvinou na téma základních marxistických východisek.

Kde jsou ty časy, kdy Václav Havel hlásal v televizi národu, že "bez komunistů to nepůjde". Nebo když Petr Pithart říkal, "možná že slyším trávu růst", a počal se obávat, že se snad někdo komunistům bude chtít mstít. Tenkrát bylo komunistů mnoho, téměř v každé rodině byl nějaký. 

V tramvaji bylo jako obvykle hlučno. Starší muž u okna na sedadle pro jednoho si četl knížku. Skupinka mladých lidí si vyprávěla novinky ze života jakéhosi influencera a jejich rozmluvu přerušoval více než hlasitý projev mladé pubertální dívky s velkým stříbrným kroužkem v nose.